Sardinie autem praktické rady a informace (trajekt, parkování)



Trajekt na Sardinii

Na Sardinii se můžete dostat trajektem z Itálie, ideálně z přístavu Livorno. Jízdenky je nejlepší koupit přes internet buď u společnosti Corsica Ferries a nebo Moby. Ceny trajektů se hodně mění podle obsazenosti a cena se může ze dne na den změnit nahoru nebo dolů klidně i o dvojnásobek. Sledovali jsme to před nákupem několik dní, ale nějaká logika vývoje ceny v není. Pokud jedete na Sardinii autem jen tak aniž byste měli domluvené ubytování, je ideální zakoupit noční trajekt. Ten vyráží většinou mezi 21 a 22 hod, takže máte celý den na to dostat se do Livorna. Trajekt pak na Sardinii dorazí okolo 7 hod ráno. Máte pak před sebou celý den hned od rána a nemusíte hledat ubytování - noc na trajektu máte vlastně zdarma.

Jak se na trajektu spí

Jsou dvě možnosti jak na trajektu přespat: buď si koupit drahou kajutu a nebo spát jen tak na zemi. Některé trajekty kajuty ani nemají, ale stejně většina lidí spí na zemi a vůbec to neřeší. Věci na spadní(spacák a karimatku) si nachystejte už doma bokem, "nalodění" je poměrně rychlé, italsky zbrklé a zmatené, takže není moc prostoru přehrabovat auto a hledat spacák. Vůbec ze spaní nemějte obavu, prostě si vemte nejdůležitější věci a běžte co nejrychleji hledat vhodná místa ke spánku. Loď se rychle zaplní a vyhrají ti co budou mít nejlepší místo. Osobně doporučuji okamžitě do co nevyššího patra lodi. Ráno vás vzbudí hlášení, takže nepotřebujete ani budík.

Naše zkušenosti se spaním na trajektu

Na trajektu jsme jen tak bez kajuty spali již 4x (cestou na Korsiku a cestou na Sardinii). Cestou na Korsiku jsme vzali rychle věci a běželi do co nejvyššího patra lodi, byl tam zavřený bar u kterého jsme obsadili pěkné místo a ještě kolem sebe dali židle. Ostatní udělali přesně to stejné. Jakmile se loď rozjela všichni zalehli a usnuli. Loď je klimatizovaná, moře příjemně houpe = na spánek ideální. Úplně stejně probíhala i cesta o dva roky později ze Sardinie, protože se jelo stejnou lodí s podobnou obsazeností.

Cesta zpět z Korsiky byla na spánek trošku horší - loď měla velké zpoždění a byla úplně plná. Navíc jsme se nějak zdrželi při naloďování, takže jsme se na palubu dostali pozdě. Kvůli velkému vytížení se místo na spánek hledalo hodně špatně, protože všude už někdo ležel. Nakonec jsme místo našli, ale cca půl metru vedle mě ležel cizí chlap a kousek od hlavy jsem měl nohy dalšího nocležníka. Vyspali jsme se dobře, ale trošku jako sardinky.

Naopak na Sardinii byla super. Sice jsme nejdříve našli místo, kde hučely motory, takže jsem se pak přesouvali. Druhé místo bylo někde na chodbě v nejvyšším patře u schodů, ale nikdo tam nechodil. Schody vedly na venkovní terasu, která byla v noci zavřená a měli jsme tam super prostor a klid.

Přespání jen tak volně na trajektu nebyl nikdy problém, dělají to tak všichni a všichni s tím počítají a vzájemně se neruší.

Dopravní předpisy a jízda autem

Ostrov patří k Itálii a doprava na silnicích podle toho i vypadá. Dokonce bych se nebál říct, že Itálie je oproti Sardinii ještě celkem klidná. Správný Sardiňan musí být otlučené auto a nedodržuje téměř nic. Povolená rychlost ve městech je 50 km/hod, ovšem kdo jede pomaleji než 80 za hodinu tak už by se dal považovat za brzdiče provozu. Rychlosti nikdo v podstatě nedodržuje. Ve město Bosa jsme narazili na úzký most, kde se vešlo jen jedno auto a před ním byl semafor s dvojitou červenou - zřejmě jedna červená na semaforu říká, že by se mohlo zastavit, dvě červené pod sebou už říkají, že se musí zastavit. Stejně jako rychlosti, tak se často nedodržují ani zákazy vjezdu.

Na zajímavou věc jsme narazili ve vnitrozemí kousek od města Orgosolo - na kraji silnice byla najednou bez jakéhokoliv označení hromada písku. Za ní se najednou objevila propadlá silnice ze skály dolů. Tento jev se objevil ještě na dalším místě. Takže pozor za hromadou písku ležící na silnici vůbec nemusí silnice ani být.

Za zmínku stojí ještě i tankování - plno čerpacích stanic je automatických bez obsluhy pouze s platbou kartou. Těmto místům jsme se raději snažili vyhnout, protože komunikovat s automatem v italštině se nám nechtělo. Pokud však budete tankovat u benzinek s obsluhou mnohdy to taky stojí za to - narazíte na malé pumpy bez jakéhokoliv zázemí, kde obsluha je tak postává a platební terminál na karty na má stojanu na letáky apod.

Placené parkování

Další věc, kterou jsme nepochopili je parkování - reps. placené parkování. Téměř na každém parkovišti ve městech, u památek i u pláží je značka, že se jedná o placené parkoviště. V 90% případech se nám ale nepodařilo najít parkovací automat a při sledování místních jsme zjistili, že oni to neřeší vůbec. Prostě přijedou a jdou pryč. Žádné parkovací hodiny, žádný lístek, žádna platba - zkrátka nic. Doporučuji vždy se pokusit parkovací automat najít, ale opravdu je to většinou problém.

Černoši / Afričané

Na Sardinii bylo v roce 2014 poměrně dost černochů. Ti co chodí po plážích a prodávají nesmysly dnes už nikoho nepřekvapí. Ale skupinky černochů v Cagliari na nábřeží a kolem přístavu nepůsobily moc dobře. Stejně tak se poměrně hodně "afričanů" motá okolo obchodů ve větších městech. Místní na ně reagují poměrně dobře - častokrát jim dají něco ze svého nákupu (bagetu nebo vodu) a oni jim za to pomohou naložit nákup do auta. Vypadá to, že vše tedy funguje bez problému.



Kategorie: cestováníItálie