Slovinsko je poměrně malá země, ale i tak jsme si naplánovali dovolenou na celých 14 dní a bylo to akorát :-) Je zde totiž spousta zajímavých míst - na severu jsou krásné hory, kousíček na jich najdeme jezero Bled a Bohinjské jezero. V jihozápadní části země je i malý kousek moře. Ve Slovinsku si každý přijde na své a navíc z ČR to není až tak daleko. Hodně lidí bere Slovinsko jen jako zemi, kterou projedou cestou do Chorvatska, ale přitom Slovinsko je vlastně možná i zajímavější :-)
Kdo váhá, jestli Slovinsko navštívit nebo jen rychle projet po dálnici cestou k moři do Chorvatska, tomu bych určitě doporučil se zde alespoň pár dní zdržet. Pokud potřebujete informace ohledně placených úseků dálnice nebo tom, kde a jak koupit dálniční známku, podívejte se na článek Dálniční známka Slovinsko: přehled zpoplatněných úseků na webu Objev-svet.cz.
Navštívená místa
Kranjska gora
Tato horská vesnička byla prvním a současné posledním místem, které jsme ve Slovinsku navštívili. Začíná zde plno túr a výletů do okolních Julských Alp a Triglavského národního parku. V samotném městě toho moc není, pár uliček, náměstí, infocentrum a obchod. Kousek od města můžete navštívit slavné skokanské můstky Planica. Kranjska Gora je také jedno z mála lyžařských středisek ve Slovinsku.
Pokud se vydáte dál na jih do vysokých hor nad městem směrem k průsmyku Vršič, můžete si cestou prohlédnou dřevěný ruský kostelík (je potřeba se vydat ideálně autem pár km klikatou silničkou do kopce z Kranjské Gory). Po cestě se můžete osvěžit v průzračném jezeře.
TIP: Jen malá kousek za městem je v lese úžasný kemp, s venkovní přírodní kuchyní, se stany na stromech a WC jsou klasické dřevěné "kadibudky". Kemp mohu opravdu doporučit.
Ubytování v okolí www.kranjska-gora.si
Přechod Vršič
Horský průsmyk Vršič se nachází nad městem Kranjska Gora a leží ve výšce 1611 metrů nad mořem. Z obou stran na něj vede prudká klikatá silnice s několika vyhlídkami.
Bled
Jezero Bled je zřejmě nejúžasnějším místem ve Slovinsku. Je krásné když se na něj díváte z nábřeží města Bled, z hradu, z loďky nebo z okolních hor. Hned vedle jezera leží město Bled, v kterém až tak nic moc zajímavého není. Nad městem a přímo na skále nad jezerem je hrad, který určitě stojí za návštěvu. Pokud jedete autem, je možné vyjet až nahoru na hrad, kde je parkoviště.
V jezeře je možné se koupat, půjčit si loďku a nebo se nechat dovézt na ostrov s kostelem. Po vodě nesmí jezdit nic co má motor, takže vše je na ruční pohon - dokonce i "taxi" loďky, které vás svezou na ostrov. Přímo z města se dá dojít až na druhou stranu jezera, kolem je park, cesty a místy chodníčky přímo nad vodou.
V okolí jezera Bled jsme našli jen jediný poměrně plný kemp, který je přesně na opačné straně jezera než je město.
Vyhlídky na jezero Ojstrica a Velka Ojstrica
Nejhezčí pohled na jezero je však z kopců kolem, my jsme vylezli hned na dva - Ojstrica a Velka Ojstrica. Na obě tyto vyhlídky se dostanete z opačné strany jezera než leží město, je tam velký kemping, několik parkovišť a pláží. Doporučuji zaparkovat někde poblíž kempu, pak se vrátíte kousek zpět směrem k městu a poté již do kopce lesem. Jako první je Ojstrica, kde je parádní výhled na celé jezero. Je tam plno kamenů na sednutí i lavička. Když budete pokračovat dál, dojdete až na kopec Velka Ojstrica, kde vyhlídku musíte trošku hledat v lese :-) Ale výhled pak za ten výšlap taky stojí. Pozor, je zde ještě jeden kopec Mala Osojnica, který je taky můžete navštívit cestou, ale ten jsme už vynechali.
Trasa je celkem asi 5 km, převýšení cca 300 metrů. Nám to s vyhlídkou, focením a posezením zabralo 2,5 hodiny.
Bohinjské jezero
Další veliké a krásné jezero v horách, kde se můžete koupat a nebo výletovat několik dní. Nejlepší je vyjet lanovkou nad jezero a odtud pokračovat pěšky na nejvyšší horu v okolí Vogel, odkud je výhled na všechny hory v okolí. Cestu si můžete ještě kousek zkrátit sedačkovou lanovkou, ale i tak počítejte s celodenní túrou, která končí opět u horní stanice lanovky. Dolů do údolí je lepší se zase vrátit lanovkou. Nám tento výlet zabral asi 6 hodin pěší chůze, ušli jsme něco přes 11 kilometrů a nastoupali téměř 700 výškových metrů.
V údolí přímo u jezera je malý kostelík, který rozhodně navštivte - vevnitř je krásně malovaný. Hned u jezera je i kemp, ale zdál se nám hodně nerovný, kamenitý a bylo tam hodně kořenů stromů.
TIP pro kempaře: Kempovat můžete přímo u jezera, kde se nám zdál kemp kamenitý a proto jsme se ubytovali v kempu v Bohinjské Bistrici, kde byla krásná travička i dobré vybavení.
Ubytování v okolí Lanová dráha Vogel
Lublaň
Hlavní město Slovinska, které má asi 280 tisíc obyvatel. Ve městě je hrad, na který můžete vyjít pěšky nebo vyjet lanovkou. Hrad se nám moc nelíbil, je to splácanina starého hradu a moderní architektury. Horní stanice lanovky je zřejmě v původních sklepních prostorách hradu, je zde hrozně moc rezavých sloupů. Určitě to to záměr a ne zanedbanost, ale vypadá to hrozně. Z hradu je vidět na celé město, ale jsou to jen domy a ulice. Celkově nás hrad hodně zklamal.
Městem protéká řeka, kde jezdí loďky, je zde několik náměstí, nábřeží a pár úzkých uliček pod hradem. Nejznámějším místem je asi "trojmostí" = tři mosty vedle sebe, které na fotkách vypadají efektně, ale když na nich stojíte, tak tento efekt tolik nevynikne. Celkově se nám Lublaň zdála jako nejnudnější místo ve Slovinsku a příště bychom ji úplně vynechali. Je to v podstatě normální město.
Hrad Predjama / Predjamski grad
Predjamský hrad se dost často umisťuje v žebříčcích nejzajímavějších nebo nejhezčích hradů ve Slovinsku a myslím si, že právem. Tento hrad z 12 století je z půlky umístěn ve skále a z půlky venku. Zajímavé je jak vevnitř přechází zděné stěny do kamenných a opačně. Hned za hradem je poměrně rozsáhlý systém jeskyň, takže při obléhání a napadení se jeho obyvatele mohli v jeskyních nejen ukrývat, ale dostali se i ven pomocí tajných východů. Uvnitř hradu je několik místností, malé nádvoří a několik lávek a mostků, ale také hradní kaple.
Návštěvníkům je hrad po zaplacení vstupného u poklady zcela volně přístupný i včetně malé části jeskyně. Parkovat je možné na parkovišti pod hradem, odkud musíte jít kousek do kopečka pěšky.
Postojnské jeskyně
Více než 20 km dlouhý jeskynní systém, který je však zpřístupněn veřejnosti pouze ze čtvrtiny. V jeskyni je jezdí malým vláčkem a jde o jedno z nejvíce navštěvovaných, ale hlavně propagovaných míst ve Slovinsku. Ať už jste v horách, u moře a nebo ve vnitrozemí, všude jsou reklamy na tyto jeskyně.
Z reklam a obrázků sice jeskyně vypadají velice lákavě, ale my jsme je vynechali a raději navštívili menší a klidnější a ve výsledku možná i zajímavější Škocjanské jeskyně. K Postojnských jeskynním tedy nemohu víc informací podat, jen to, že jeli jsme pouze kolem a už to obří nekonečné a plné parkoviště nás odradilo. Údajně jsou ale také moc pěkné.
Škocjanské jeskyně
Jeskyně jsou více než 200 metrů pod zemí a jejich délka je něco přes 5 kilometrů. V jeskyních je zakázáno focení, takže odtud bohužel žádné snímky nemám, ale musím říct, že takto obrovské podzemní prostory jsem ještě neviděl. Na začátku prohlídky to vypadá jako u nás v Macoše, ale pak se najednou otevřou obří dómy, kdy největší má 380 metrů na délku, 120 metrů na šířku a 146 na výšku. V některých místech je pod návštěvníky zase hluboký kaňon s řekou s názvem Reka. Řeka Reka pak teče až do Jaderského moře.
Prohlídka je dlouhá 2,5 kilometrů a údajně je zde cestou 500 schodů, ale nepomatuju si že by to bylo nějak náročné.
Jeskyně je zapsána na seznam památek Unesco.
Lipica
Lipica jsou veliké stále, kde s chovají bílí koně Lipicáni. Koně pocházející z Lipice najdeme hlavně ve Španělské jezdecké školy ve Vídni, kde převádějí neuvěřitelné kousky. V Lipici je součástí prohlídky stájí taky vystoupení, které určitě doporučuji. Nemohu sice osobně srovnávat, ale údajně vystoupení přímo v Lipici je zajímavější a lepší než vystoupení ve Vídni.
Pro milovníky koní musí být toto místo rájem, ale vyřádí se i fotografové. Bílí koně jsou úplně všude, venku, vevnitř, ve stájích, na pastvinách, ... Nejlepší podívaná je prý ráno, když se koně vypouští na okolní pastviny a ve stádech vybíhají ven. Nám zde bohužel celý den dost silně pršelo, takže koňů venku moc nebylo a hlavně nám se ven nechtělo :-)
Koper
Největší přímořské město ve Slovinsku, které má asi 25 tisíc obyvatel. Centrum města s náměstím je moc hezké, ale okolí nic moc. Hned u Koperu je velký (zřejmě největší a nejhlavnější) přístav, při naší návštěvě bylo kolem přístavu tisíce aut připravených na nalodění. Příjezd do města je tedy lemován parkovišti, jeřáby a neskutečným množstvím kruhových objezdů.
Pokud tedy zvažujete návštěvu, tak centrum určitě ano, ale na rekreaci bych doporučil města Izola, Piraň a spíš tuto část pobřeží blíž k Chorvatsku.
Izola
Malé přímořské městečko, ideální na letní dovolenou. V Izole je plno pláží, uliček, restaurací, ... zkrátka vše co k dovolené u moře patří. Údajně je toto původně rybářské město dnes zaměřené na mladé s bary a diskotéky, ale mě se to ani nezdálo. Ve městě je jedna zajímavost - kostel sv. Maura, který má oddělenou věž od zbytku kostela. Tato věž dělá z dálky poměrně výraznou dominantu města. Dále je v Izole pár paláců a domů v benátském stylu a přistav pro jachty a plachetnice.
Piran
Piran je zcela určitě nejhezčí město celého slovinského pobřeží a nebál bych se ho možná zařadit ani jako úplně nejhezčí. Je zde veliké kulaté náměstí, přímo nad ním na kopečku kostel Sv. Jiří s vysokou věží a ještě nad ním můžete navštívit zbytek hradeb, odkud je vidět celé město v pozadí s mořem.
Město bylo osídleno někdy v 5. století, později bylo obsazeno Římany, což se hodně podepsalo na architektuře celého města. Najdeme zde spoustu domů a paláců, které vypadají jako přesunuté z Benátek.
Piran je opravdu krásné město a jeho návštěvu bych považoval za povinnost. Zaparkovat je možné těsně před městem na velkém parkovišti, dál už musíte pěšky, protože je zde zákaz vjezdu.
Seča - Sečoveljske soline
Úplně u hranic s Chorvatskem se nachází Sečoveljské soliny = stovky bazénků (solných polí) odkud se těží sůl. Celý areál je možné si prohlédnout, velikost je asi 650 hektarů a jde o největší soliny ve Středozemním moři. Sůl se zde těží od dubna do srpna a nejlepší sůl je, když je co nejvíce slunce a mírný vítr.